Sopwith Camel


z 29

Výrobce : Sopwith Aviation Company
Typ : stíhací
Rok nasazení : červenec 1917
Počet vyrobených kusů : 5695 ks
Motor :

Reciprocating Le Rhône, rotační, o výkonu 110 koní Clerget 9B,
vzduchem chlazený rotační devítiválec o výkonu 130 koní
Rozpětí : 8,53 m
Délka : 5,69 m
Výška : 2,59 m
Prázdná váha : 403 kg
Vzletová váha : 645 kg
Max. rychlost : 190 km/h
Dostup : 5790 m
Dolet : 2,5 hodiny
Osádka : 1
Výzbroj :


2 kulomety Vickers ráže .303 (F.1)
1 kulomet Vickers ráže .303 a 1 kulomet Lewis ráže .303
nebo 2 kulomety Lewis ráže .303 (2F.1)


Britský jednomístný stíhací letoun Sopwith Camel (Velbloud) patřil k nejlepším a také k nejznámějším spojeneckým letounům první světové války. Jeho konstruktérem byl Herbert Smith, známý svými stíhačkami Sopwith Pup a Sopwith Triplane. A právě stíhačka Sopwith Pup z roku 1915 byla přímým předchůdcem pozdějšího Camela, jehož první prototyp startoval dne 22.prosince 1916. Zalétání letounu proběhlo úspěšně, takže mohla být bez velkých úprav zahájena sériová výroba. Mateřská továrna Sopwith company v Kingstonu a dalších devět závodů, které se na výrobě podílely, vyrobily celkem 5695 Camelů, což je jistě na svoji dobu počet pozoruhodný a zcela mimořádný. Letouny byly určeny pro britské pozemní i námořní letectvo, operující na západní frontě, ve středomoří i na Stredním východě.

Za své jméno Camel (Velbloud), pod kterým se stal rychle známým na celém světě, vděčil letoun zvláštnímu, hrbu podobnému krytu na hrbetě trupu za motorem, který byl zároveň krytem zadních částí kulometů. Camel byl vybaven rotačním motorem, který mimo jiné umožňoval, s ohledem na silný gyroskopický účinek, prudké pravé zatáčky. Letoun vynikal celkově mimořádnou obratností, krátkým startem a prudkou počáteční stoupavostí — a to vše při dobré strukturální pevnosti. Tyto vlastnosti z něj učinily v rukou dobrého a zkušeného pilota obávanou, pro protivníka nebezpečnou a velmi účinnou zbraň. Pro méně zkušené piloty byly však jeho vlastnosti často nebezpečné a někteří na ně doplatili svým životem.

Camely byly poprvé bojově nasazeny v červenci 1917 na francouzsko-německé frontě v bitvě u Yprů. Byla jimi tehdy vyzbrojena 70. peruť britského královského letectva. Brzy nato byly těmito stíhacími letouny vyzbrojeny také 3., 54., 70., 71., 73. a 80. peruť. Camely se však záhy objevily také na italské frontě, kde jimi byly jako prvé vyzbrojeny 28. a 66. peruť. Od svého prvého bojového nasazení až do konce první světové války v listopadu 1918 bylo piloty Camelů všech verzí sestřeleno 1294 nepřátelských letadel, několik vzducholodí a značný počet pozorovacích balonů. Na těchto úspěších se ovšem podíleíi vedle britských letců i letci belgického, amerického a kanadského letectva, kteří stíhačky Camel měli rovněž ve výzbroji. A právě letounem tohoto typu číslo B 7270, pilotovaným kapitánem A. R. Brownem od 209. kanadské perutě, byl např. (pravděpodobně) sestřelen 21. dubna 1918 nejlepší německý stíhač: Mantred von Richthofen.

Stíhací letoun Sopwith Camel byl použit skutečně v masovém méřítku. Sloužil především jako denní a doprovodný stíhač, ale byl též používán k nočnímu stíhání nepřátelských letadel a německých vzducholodí, které své bojové akce prováděly převážně v noci. Byl též nasazen k bombardování a k odstřelování pozemních cílů z přízemního letu. Ve výzbroji ho mělo také britské námořní letectvo, které ho používalo k operacím z válečných lodí. Není bez zajímavosti, že byl dokonce zkoušen jako parasitní stíhací letoun pro ochranu vzducholodí. Zkoušky byly prováděny ze speciálních podvěsů britské vzducholodi R-33.

Ještě po první světové válce sloužil Camel v různých státech. Mimo britského královského letectva, které ho používalo poměrně krátkou dobu, byl ve výzbroji letectva belgického, řeckého, polského, kanadského a letectva amerického vojenského námořnictva.


podrobný popis (část 1.)
podrobný popis (část 2.)
podrobný popis (část 3.)
technický popis